středa 16. září 2015

Desítka aneb knihovnice a knihovny v literatuře




Jakmile se objeví v knížce slovo knihovna, knihovník, knihovnice, nabudu přesvědčení, že celý obsah bude výborný. K autorovi, který přidělí tuto někdy více či méně důležitou roli, pocítím kladný vztah. Stejně tak začnu mít mateřské city třeba i k píšící osobě, která byla knihovníkem (Pavlásek, Šabach). A zpívající knihovník to je také radost (Nohavica). Ale o tom někdy příště, třeba za rok, zase v Týdnu knihoven.



1. Mám oblíbené knihy, kde by to bez knihovnice nebylo ono. Tou první je Dallas 63 od Stephena Kinga.

2. Druhou knížkou je Příběh jedné lásky od Ericha Segala. Vyšla i pod názvem Love Story.

3. Mým velkým oblíbencem je knihovník Terryho Pratchetta. Ook! (třeba v knížce Stráže! Stráže!)

4. Potěšila mě kniha Ženy, které čtou, jsou nebezpečné. Je plná malířských děl na téma čtoucí ženy.

5. Měli jsme tu výstavu koláží Miroslava Huptycha. Kdo jste nestihl, máme knížku Milovníci knížek. Jsou v ní nejen zmíněné koláže, ale i aforismy, verše, fejetony.

6. Uvedu ho podruhé, ale on sám říká, že když nepíše, sedí v knihovně. Kdo? Stephen King. Je to snad jediná knížka, ve které je zlá knihovnice a v knihovně je policajt.

7. Povinností knihovnice/ka je sledovat, co se na knižním trhu dělo a děje. Proto tu je kniha Knihy kupovati, mapuje knižní trh od středověku.

8. A když jsme u středověku, tak musím zmínit Ecovo Jméno růže.

9. Murakami umístil děj své knihy Podivná knihovna do bludiště pod knihovnou.

10. A protože jsem pověrčivá, nikdy nebudu číst Mrtvá v knihovně :-) od Agathy Christie.

Žádné komentáře:

Okomentovat